První díl Mafie zaujal každého hráče bezkonkurenčním příběhem, do kterého se hráč ponořil a neodešel od něj, dokud nenastal jeho konec. Když se na povrch dostala informace, že ve vývoji je druhé pokračování, tak to nenechalo žádného českého hráče v klidu, jelikož tahle hra je bezpochyby pro každého, i nenáročného hráče, srdcovou záležitostí. Nejhorší věc u dnešních her je míra očekávání, jež u Mafia 2 byla velmi obrovská a kvůli některým prohlášením autorů hry, jež slibovali něco úchvatného, dechberoucího, něco co žádná hra nenabídla, míra očekávání stoupala do závratných výšek. Pojďme se tedy podívat, jestli tvůrci splnili vše, co nám slíbili.
Příběh druhého dílu vypráví o dvou neodlučitelných přátelích, Vito Scalettovi a Joe Barbarovi. Ti se znají už od dětství, tudíž mezi nimi panuje tak silné pouto, že by jeden druhého nezradil, ani kdyby mu šlo o holý život. Jako každý v mladistvém věku, tak i oni touží po bohatství, respektu, ženách či drahých autech. Vy se ujmete charizmatického Vita. Ten ví, že majetek a slávu nezíská legální prací, jelikož jeho otec tvrdě pracoval v blízkých docích, kde vydělával malý obnos peněz, jenž mu nestačil ani na uživení rodiny. Proto se Vito s Joem vydávají na cestu proti zákonu a vykrádají obchody. Při jedné loupeži je však Vito chycen a musí se rozhodnout ze dvou variant, buď půjde do vězení, nebo nastoupí do armády. Vito si vybral radši druhou možnost a nastupuje do armády. V boji na Sicílii ho zasáhne nešťastná kulka, díky tomu se vrací domů do Empire Bay na rekonvalescenci a zároveň aby navštívil rodinu s přáteli. Na nádraží Vita hned přivítá Joe, který mu přes dobré kontakty zařídí volnost. Rodina Scalettova je ovšem zadlužena, Vito nijak neváhá a ponořuje se svým parťákem Joem do světa zločinu, aby mohl zaplatit otcovi dluhy a začít žít svůj sen.
O příběhu by se dala sepsat celá knížka, protože zápletka příběhu je jedinečná, atmosférická a hlavně dokonalá. Milovníky prvního dílu potěší i fakt, že se tu najdou momenty či scény, které mají spojitost právě s prvním dílem a nenechají jediného hráče této série v klidu. Pokud jste ale nehráli první díl, nemusíte zoufat, děj a postavy jsou úplně jiné a nijak na sebe nenavazují.
Další věcí, kterou si Vás Mafie podmaní, jsou jednotlivé charaktery a jejich různorodost. Každý se od toho dalšího nějak liší a nutí hráče hru hrát dál a dál, abyste zjistili, jak to vůbec s tou danou postavou dopadne a jestli Vita nějak náhle nezradí nebo mu bude po boku za každé situace, přesně tak jak to známe z každého mafiánského příběhu. Oproti prvnímu dílu Mafie se však do jednotlivých postav zas tolik nevžijete a ani dabing už není na takové úrovni, jako byl v předešlém dílu. Nechci tvrdit, že je špatný, naopak je skvělý, ale skoro u každé scény si hráč všimne, že pohyby rtů vůbec nesedí s hlasy dabérů.
Mafie 2 se Vás bezpodmínečně chytne svoji dokonalou atmosférou. Při hraní se nejednomu hráči vybaví filmový klenot Kmotr. Každá situace, scéna, dialog či obyčejná chůze vedle parťáka je promyšlena do posledního detailu, proto hra působí spíše jako interaktivní film. Celkové provedení hry Vás zaujme tak hodně, že si připadáte v centru dění. Už takhle k dokonalosti vypiplanou atmosféru a dynamiku umocňuje skvěle zpracované dobové město Empire Bay.
Zpracování smyšleného města Empire Bay, působí neuvěřitelně reálným dojmem, protože designéři tohoto města, jež připomíná mix třech oblíbených amerických (New York, Chicago, San Francisko), věděli, co znamená slovo „detail“. Píše se rok 1945 a Ameriku 2. světová válka ještě nijak nepoznamenala, ze třech druhů rádií, jež jsou zastoupeny ve hře, můžeme slyšet jen zprávy o tom, že se něco stalo v Berlíně. Město žije svým vlastním životem a při projížďce vidíte, jak si každý občan dělá to svoje, kouří, baví se mezi sebou, myje boty či prodává noviny, aby si vydělal na živobytí. Kulisy, vzhled, smysl pro detail, to je něco co jsem ve hře ještě neviděl a pokud bych to měl přirovnat k Liberty City ve hře Grand Theft Auto IV, tak Empire Bay jasně zvítězilo.
K dobovému městu patří neodmyslitelně i nějaká ta dobová vozidla, jež jsou zde zastoupeny ve slušném počtu. Jejich vizuální zpracování a model ničení se povedl bez menších chybiček, a když k tomu přidáme i povedený jízdní model není co řešit. Zdá se Vám auto na pohled hnusný, hodně podkluzuje na silnici či je pomalé? Nevadí, od toho jsou ve městě Body Shopy, kde můžete auto upravit podle svých představ, například přelakovat, trošku výkonově nebo ovladatelně poupravit anebo si podle svých představ udělat poznávací značku. Pokud patříte mezi hráče, jež si auto chtějí detailně prohlídnout jak vzhledově i výkonově, tak zde tvůrci připravili tzv. autopedii, kde se nachází kompletní seznam zastoupených aut ve hře.
V mafiánském příběhu nesmí chybět ani pořádná akce, která by se dala rozdělit do dvou skupin. Především v první fázi hry bude Vito problémy řešit hezky ručně stručně. Souboje nablízko vypadají na první pohled dosti efektivně, ale časem se mi jednoduchý systém ovládání dosti okoukal a už mě tolik nebavil.
To se ovšem nedá říct o situacích, kdy přijdou na řadu střelné zbraně. Při prvním střetu se mi hned zalíbil systém krytí, který je velmi jednoduchý a též účinný, navíc za celou dobu hraní mě ani jednou nezklamal a byl vždy přesný. Přestřelky působí na hráče velmi intenzivně, atmosféricky, akčně, jednoduše řečeno pravým filmovým dojmem. Ve hře je sice zabudován teď už bohužel velmi používaný systém automatického léčení, ale to neznamená, že Vito vydrží celou salvu z tomíka. Ba naopak, hlavní postava se k zemi skácí jen po pár kulkách, což někdy zapříčiní některé úseky velmi složité a na jejich pokoření bude někdy pořádná dávka trpělivosti. Vyzdvihnout stojí i umělá inteligence, která pokulhává jen zřídka. Protivníci se mají pořád tendenci schovávat a mění úkryt. Váš spolubojovník není jen pouhý doprovod a též se v boji velice hodí, protože nejednou mi zachránil krk.
Mezi misemi se někdy najde prostor, kdy se můžete volně pohybovat po městě, a tak ho detailně prozkoumat. Tady ovšem podle mě nastává kámen úrazu celé Mafie 2. Kde jsou vedlejší úkoly? Proč nejde použít hromadná doprava? Proč sakra nabourám do neviditelné zdi, když chci vjet do tunelu? A mnoho dalších věcí, jež nám autoři slíbili a nesplnili. Můžete sice vykrást obchod, auto prodat na šrotišti či si ho pěkně vyšperkovat, dojít se převléci, najíst, ale není to trošku málo? Když se podíváte z kopce na tak neuvěřitelně nádherně zpracované město Empire Bay, kde by se dalo dělat tolik věcí a vy nemůžete skoro nic, tak to nejednoho hráče musí pořádně zamrzet, některého spíše i naštvat.
Nakonec svého článku bych chtěl zmínit celkový vizuální vzhled této hry, který se na všech fórech stal jedním z hlavních témat a není ani proč divit. Pokud vlastníte nabouchaný počítač, neváhejte ani vteřinu a Mafii 2 si pořiďte, jelikož jenom na něm se ukáže ta neuvěřitelná krása a smysl pro detail designérů. Vše je zde zpracováno bez jediné chyby, prostě úchvatné. Verze pro Xbox 360 nedopadla také nejhůře a nabídne krásnou podívanou. To se ale nedá říci o portu na konzoli Playstation 3, jež zaostává úplně ve všem a chybějící tráva, mizící krev a těla už jsou jen takovou třešničkou na dortu.
Osobně bych nedával vinu 2K Czech, co se týče vypuštěním vedlejších úkolů a podobných věcí, protože při každé misi se úplně nabízí více možností, jak z dané situace vyklouznout, ale je vidět, že na to prostě neměli čas a hru museli vydat v daném termínu. Podle mě je to škoda, podíváme-li se na Gran Turismo 5, kde vývojáři neváhali a hru odložili o rok, aby splnili vše, co fanouškům slíbili. Ano první měsíc byli všichni naštvaný, ale teď se na hru těší mnohem více a takovýto krok bych uvítal radši.
Mafie 2 je sice parádní hra s našlapanou filmovou atmosférou plná akce, tvrdých hlášek, napětí, smutku, štěstí, naděje a radosti. Bohužel při pohledu na všechny sliby okolo hry je to pro mě spíše zklamání a zbytečná uspěchanost.